Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Legend: Hand of God

  • PC 80
K teto hre jsem pristupoval velice skepticky, ale vyklubala se z toho naprosto skvela Diablovina s paradne nadesignovanym svetem (akorat ty dungeony me moc nebavily, ale nebylo to zas tak hrozny), hezkou grafikou a vybornou hratelnosti. Z Diabla je vykradeno kde co, ale i tak se zde najde nekolik chybek. Vylozene me stvalo vybavovani postavy, ktery je reseni dost nesikovne, dal treba kurzor, kterym se obcas spatne trefuje nebo spatne vyresene sbirani veci lezicich na sobe. Tohle vsechno jsou ale jen musky na jinak skvely hre. Pokud jako ja netrpelive ocekavate Diablo 3, zahrajte si tohle, to Diablo z toho uplne cisi. Doporucuju.

Pro: Paradni hratelnost, skvele nadesignovany svet, Diablovska hratelnost.

Proti: Vybavovani postavy, kurzor, sbirani veci, side questu mohlo byt vice.

+12

The Longest Journey

  • PC 85
Docela pěkná adventura, ve které se prolínají prvky sci-fi a fantasy. Očekávání byla vzhledem k prvnímu místu v místním žebříčku vysoká, ale nemůžu říct, že by je TLJ nějak naplnila.

Jedná se sice o dobře vyvedenou advneturu, která celkem svižně odsýpá, je vtipná, má příběh epických rozměrů, lokace v Arcadii vypadají moc hezky a prostě je to každopádně dobře udělaná advenura.

Na druhou stranu jí ale chybí hloubka - svět není kdovíjak propracovaný a spousta postav a reálií je tu tak nějak na jedno použití. Dál hloubku potlačuje odlehčený humor April a skutečnost, že mi hra většinu času strká řeči o tom, že cokoliv udělám, bude dobré a já tak dostávám pocit, že o co se pokusím, to mi vyjde - a taky že jo. Postavy, které by stály za zmínku? April, Vrána, týpek s domekm na útesu (ten bych hned bral. btw poslední setkání s ním byl jediný moment, který mě chytnul za srdce). Ostatní postavy jsou většinou tak nějak do počtu, sic dialogy jsou napsané dobře.

Lokace ve Starku jsou navíc docela nudné a nezajímavé. Pak jsou tu některé klasické adventurní nedostatky, hlavně hledání toho správného aktivního kousku obrazovky, některé lokace, které jsou prostě zbytečným opruzem navíc při cestě z A do B nebo že některé události se stanou až po odehraní nějaké zcela nesouvicející jiné události.

Prolog sliboval něco opravdu velkolepého, ale nakonec jsem se ničeho nedočkal. Vyjímečně jsem nachvíli dostal pocit, že bych tomhule měl dát 90, ale nedám. Tohle prostě na 90 nestačí, natož na nějaké absolutní hodnocení, i když je to rozhodně zajímavá a dobře udělaná hra a asi si těď opatřím Dreamfall, ať vím, co se dělo dál. Discworld Noir nebo první Broken Sword považuju za lepší adventury.

Pro: humor, Arkadie, zajímavý námět, svižně odsýpá, Vrána, chytlavý příběh motivuje k hraní

Proti: Stark, pár zbytečných lokací a nelogičností, hlednání interaktivnívh kousků prostředí, řešení občas působí naivně. chybí propracovanost a hloubka

+12 +16 −4

RollerCoaster Tycoon

  • PC 80
Nádherný mi přišel hlavně fakt, že ačkoliv ten park jste mohli postavit sebevětší a sebekomerčnější, pořád jste mohli ťuknout na jednoho panáčka a dát mu unikátní jméno, sledovat ho. To samý s jednou veřejnou toaletou. To samý s pitomým kolotočem. A u toho sledovat tuny věcí, procenta, výnosy, úpadky, vstupné, chodníčky, baviče...

Ještě víc nádherný mi ale přišlo, že ani jedno z toho jste sledovat nemuseli a mohli jste si hrát. A to je podle mě ta největší satisfakce, kterou lze při hraní podobných 'statistikových' záležitostí zažít.

Pro: Vlastní park, vlastní cesty, rozkošná odpovědnost, přilnutí ke každému z vytvořených parků

Proti: Herní interface, občas těžkopádnost, nesmyslné mise a především jejich požadavky na splnění

+12

F.E.A.R.: Extraction Point

  • PC 65
E.P. není špatná hra. Je zde celkem slušné množství lekacích scén a scén plných strachu, akce je přesně taková, jako v prvním díle a prostředí dokonce sem tam i překvapí. Například na konci v "snovém" blázinci je atmosféra vyhnána do maximálních hodnot a závěrečné střetnutí obou Alm a po dlouhé době kontakt s centrálou nemá chybu.

Celá hra je ale až příliš jednotvárná. Něco se někde děje a hráč nemá sebemenší tušení o co jde. Žádné náznaky (záznamníky či videa) se nekonají. Ze začátku, dokud se postupuje spolu s dalšími členy F.E.A.R.u, to nevadí, ale jakmile se hráč ocitne sám, veškeré snahy o udržení celistvého děje jsou v tahu. Jedinou záchranou jsou občasné výstupy a šeptání Fettela a Almy.

Zkrátka celý datadisk působí nedodělaným dojmem. Nápady tu jsou (Alma a Fettel), ale jako celek hra působí spíš jako obyčejná střílečka s promakaným BulletTimem, ale stereotypní hratelností a nulovým příběhem (1/3 hry je ok, pak to jede z kopce). Navíc celková nápaditost jednotlivých lokací je horší jak v původním FEARu i přes jejich častější střídání.

Je jedině dobře, že pánové z Monolithu se rozhodli ignorovat tuto část příběhu v jejich pokračování (Project Origin).

Pro: Bullet Time, AI, zničené město, některé oblasti jsou hodně působivé (blázinec, zřícené letadlo)

Proti: nudné lokace, příběh tu skoro není, málo rozhovorů vysílačkou a minimum záznamníků, nedotažený koncept

+12

Dyna Blaster

  • PC 90
Je to jako dnes, kdy jsme pořádali turnaje v Dyna Blaster a mačkali se 4 u jedné klávesnice. Boží zábava a jednoduchá hratelnost s fantastickými bonusovými levely v každém roundu. Srdcovka, na které jsem vyrůstal a nedám na ni nikdy dopustit. Dohráno snad tisíckrát.

Pro: Roztomilá grafika, škála všemožných příšer, možnost pro více hráčů

Proti: Velmi krátký singleplayer

+12 +13 −1

Alpha Prime

  • PC 70
AP nejspíš nikdy nebyla přehnaně ambiciózním projektem a to jí určitě pomohlo. Ačkoliv je to trošku tužší titul (nepřátelé se pohybují celkem chytře, munice do zbraní je málo a hackování moc účinné není) a nejde jej dohrát na jeden zátah, konce určitě budete chtít dosáhnout - příběh vás k tomu donutí. Postav není přehnaně moc, tudíž se v nich neztrácíte, zápletka je pořád jasná a závěr správně roztodivný. Možná se i párkrát usmějete nebo zavrtíte takovým tím pocitem henrího naplnění - s ucházející fyzikou se v několika z hezky vypadajících levelů dají dělat docela zajímavé věci (inspiraci Half Lifem 2 ale v Black Elementu nezapřou). Skvělá hra na léčbu diagnózy "nevím, co bych si zahrál" :).

Pro: Příjemná grafika, ucházející fyzika, chytlavý příběh, pěkné levely

Proti: Občas nepochopitelně spadnou FPS, obtížnost, nedostatečné využití hackování, moc lineární

+12 +13 −1

Monkey Island 2: LeChuck's Revenge

  • PC 70
Mnozí tvrdí, že druhý díl je lepší než první. Mě to tak nepřijde. Je fakt, že MI2 má detailnější grafiku, lepší OST a hlavně je delší, ale příběh mi moc nesedl. Navíc je hra roztahaná na tři ostrovy, na kterých je několik lokací, což ve spojení s pixelhuntingem (párkrát jsem se ošklivě zasekl) dosti zvyšuje obtížnost. Vyřešíte jednu hádanku a najednou nevíte jak dál, nezbývá než chodit pořád dokola přes tři ostrovy a doufat, že vás něco napadne - dosti nepříjemné.

Bohužel hře se nevyhnulo i několik nesmyslností, třeba zhypnotizování opice pomocí banánu a metronomu a následné použití ztuhlé opičky na hydrant, lístek do prádelny schovaný za dveřmi, apod. . Zamrzelo mě taky, že slavný "Insult swordfighting" z jedničky tu chybí. Humor a výborné dialogy tu ovšem zůstávají, stejně tak různé narážky na Indiana Jonese a Star Wars.

Pro: HUMOR, grafika, soundtrack, dialogy

Proti: místy vyšší obtížnost spojená s pixelhuntingem a nelogickými hádankami, chybí Insult Swordfight

+12 +13 −1

Toonstruck

  • PC 85
Dojem z krásné grafiky mně sice mírně kazil digitalizovaný Lloyd, který se sem hodil jako pěst na oko, přesto se jednalo o velmi povedený kousek plný vtipných postav a okořeněný notnou dávkou bizardního humoru. Škoda šílený obtížnosti a často nelogických řešení problému, díky čemuž pro mě Toonstruck zůstává restem, ke kterému se chystám vrátit a konečně dohrát.

Edit: Po dlouhých a dlouhých letech konečně nastala ta pravá doba a já úspěšně dokončil jednu z iniciačních adventur mého mládí, která spolu s Broken Swordem a Blade Runnerem vyvolala mou dodnes trvající lásku k tomuto žánru. Podobné návraty bývají často ve znamení zklamání, kdy hra není schopna dostát nostalgické vzpomínce, avšak naštěstí Toonstruck představuje milou výjimku a můj kladný dojem nebyl nijak zkalen. Naopak, první část hry představovala ukázku až ideální bláznivé adventury, kde sice svět funguje na základě specifické logiky, avšak hráči jsou informace dávkovány v dostatečné míře na to, aby při pozorném hraní mohl hrou procházet víceméně plynule s euforickým pocitem, že není nijak vozen za ručičku, ale celý postup má patřičně vydřený. Druhá část už bohužel podobnou úrovní neoplývá, dojde tu i na nepříjemné neduhy v podobě pixel-huntingu či zkoušení všeho na všechno s následným nechápavým pohledem, co že za nesmysl bylo nutné vykonat. Ovšem není to až tak markantní, aby mi to celkový pohled výrazně zkazilo, a Toonstruck si tak spokojeně řadím mezi to nejlepší, co jsem kdy z oblasti podobného typu her měl možnost poznat.
+12

Tomb Raider: Anniversary

  • PC 90
První Tomb Raider mi připravil spoustu horkých chvilek a tak jsem se na Anniversary hodně těšil a nebyl jsem zklamán. Vidět ty stařičké levely v nové grafice je nádhera. Hratelnost se (i když ne nějak výrazně) změnila a hra pobavila na dlouhou dobu. Vynikající je i možnost si hru po dohrání projít s komentářem tvůrců, kde se dozvíte spoustu zajímavých i zábavných informací.

Pro: Hratelnost, puzzly, grafika

Proti: puzzly jsou občas až moc vytvrdlé a není problém se na jedné obrazovce zaseknout i na hodinu

+12

The Sims 2

  • PC 95
Hra pro kterou mám slabost. Kdykoliv nevim co, tak jí zapnu a jen tak si blbnu. Jelikož nemám ani jeden z datadisku, tak mne trošku mrzí nepřítomnost některých datadiskových funkcí. Člověk by tak nějak čekal, že dostane plnohodnodtnou hru a ne osekany polotovar, do ktereho si musi dokupovat i tak základní věci jako jsou domácí zvířata, nebo noční život, ale i tak je hra hodně zábavná a odtrhnout se není lehké.

Pro: Grafika, možnosti, stárnutí simů

Proti: Dtadisková strategie Maxisu

+12

Alone in the Dark

  • PC 85
AitD5 je docela rozporuplná hra. Oproti AitD4, které sázelo hlavně na silnou hororovou atmosféru), tu máme nevídanou hororovou akci.

Hlavním plusem AitD je neuvěřitelně výborná audio-vizuální prezentace. Engine hry umožňuje vytvářet opravdu ohromující situace. Padající domy, deformující se terén, explodující a hořící věci, monumentální stavby i obyčejná noční procházka parkem... to vše se jen tak nevidí. I samotné postavy mají něco do sebe, vypadají sice trochu plasticky (jako spousta věcí ve hře, ale z komplexnějšího pohledu vše do se be hezky zapadá a doplňuje se), ale jejich chování a reakce v prostředí jsou uvěřitelné.

O herních mechanismech bylo řečeno již mnoho. Důležité je, že většinou fungují (2x se mi stalo, že vše nešlo podle plánu vývojářů) a celá hra na nich staví...hořlavé materiály, zničitelné objekty (hlavně dveře... jsou zamčené? odpálit, jsou jen ze dřeva a nebaví vás je pořát otvírat? spálit nebo vyrazit apod.), revolučně zpracovaný inventář a promyšlená možnost kombinace předmětů...tohle vše kupodivu funguje. A ač si hra "hraje" na realitu, všecko je třeba brát s nadsázkou (auta nebouchají, kulka neudělá z vodky dynamit).

Příběh je také solidní. Nejsou zde sice žádné extra zvraty a "hlavní padouch" se chová dle příručky béčkových filmových záporáků, ale pointa a základy příběhu spolu s jím navozenou atmosférou nemají chybu.

Zajímavým prvkem je pak mixování žánrů a logické hádanky. Hašení požárů a vyrážení dveří je jasná věc. Povedené jsou i zakomponované hádanky (často spojené s fyzikou) a ač nedosahují komplexnosti hádanek z 4tého dílu, fungujé perfektně. Chce to ale hodně myslet, jelikož hádanky nespočívají jen v mačkání svítících tlačítek a hledání klíčků (přirovnal bych to částečně k obtížnosti starých adventur, kdy si hráč musí postup hrou podstivě odpracovat hledáním a zkoušením) a nápověda zde funguje jen ve formě tipů na ovládání, úkoly zase říkají jen kam se má hráč dostat, ne jak se tam dostat. Jízda v autě také nepostrádá adrenalin a paradoxně je lépe zpracovaná než třeba v GTA.

Velké plus si hra zaslouží za atmosféru. Takhle intenzivní temnou akci se spoustou hororových scén (myšleno lekacích, ne těch ze současných rádoby filmových hororů). Nepřátelé mají jednečný design a oblyčeje infikovaných lidí vzbuzují strach (alespoň trochu). Stejně tak brouci, "netopýři", bossové, hlavní záporák, tma (louže, co zabíjí při prvním polibku a bojí se světla) i "hadi ve stěnách". Strach naháněji jak zvuky vydávané našimi přátely z podsvětí, tak i absolutní ticho při procházce zdánlivě neobydlenou částí parku. Souboje s nepřátely jsou také výborně zpracované (pokud se překousne problém s ovládáním). Hlavním pravidlem je, že oheň je král a podle toho se musí vymýšlet strategie útoku, rozhodně zde nelze aplikovat rambostyl. Velkým pomocníkem je tzv. Spectral Vison, kdy při zavření očí jsou vidět nepřátelé, jejich slabiny a podobné užitečné věči. Do hrnce s atmosférou také přilévá svůj podíl postupné odhalování pozadí příběhu, nejdříve zjištění, že Central Park není tím, za co ho lidstvo považuje, poté odhalení spojitostí událostí s Light Bringerem (v překladu Luci Fer - Lucifer) a jeho návratem. A králem atmosférických (+ hororových) scén je scénka v Room 943, kdy nejdou světla a hra radí hráči zavřít oči...

Teď k záporům. Největší překážkou je jednoznačně ovládání. V 3rd person pohledu je Edward dost pomalý a neohrabaný (špatně vyřešená konverze z XBOXU). Většinou se ovládání vztahuje k postavě, když se ale hra rozhodne jednou začas převážně v kritických momenteh ho vztáhnout ke kameře, nastává zmatek a rozčílení z neúspěchu. V pohledu z vlastních očí zas naštvě špatně nastavené úroveň reakce myši (reaguje jakoby ztěžka) a v inventáři někdy chvíli trvá než vůbec kurzor zareaguje (asi hra očekává ovládání gamepadem), co může také vyústit ve smrt. Nepříjemné je také pro efektnost některých kritických scén automatické přepínání do pohledu třetí osoby... je jasné jak taková překvapení většinou končí (a dezorientaci nemám zrovna namylsi, ta by ještě ušla). Také jsou zde 3 situace, kde je vyžadováno přesné zacházení s postavou v krátkém časovém limitu z pohledu z třetí osoby... na klávesnici je jejich zvládnutí opravdu oříšek. Obecně celé ovládání je dělané na konzole, jelikož vše má jakousi odezvu a rozjezd (zdá se být těžkopádné), zkrátka je uzpůsobené pro gamepad.

Výhrady mám také k nedodělanosti enginu. často se stane, že přestane fungovat nějaký mechanizmus enginu (oheň není vidět nebo vůbec není, přestane fungovat synchronizace rtů s hlasem, není vidět tekoucí benzín, krev apod.). Jednou se mi stalo že vypad oheň úplně...a hrajte hru založenou hlavně na hrátkách s ohněm, když kolem žádný není. Naštve také zasekávání o nenápadné překážky a to zejména při jízdě autem. Ne zrovna zřídka kdy se stává, že auto na rovince (po nezničené silnici) najednou narazí a hodí salto na střechu. Občas se také nespustí nějaký skript, zejména pokud hráč překoná nějakou situaci ne zrovna podle plánu scénáristů (stalo se mi to 4x, poté vždy následovala sebevražda, jelikož tu není restart), například při cestě do muzea měla být unešena Edwardova společnice po vypuštění rampy odtahovky... já ale překážku překonal bez jejího vypuštění a Sarah prostě zmizela neznámo kam a poté se nespustily ani další skripty a cutscény.

Nedomyšleností je také systém checkpointů. Ve standartních situacích je zvládnutý dobře (až na pár checkpointů před dlouhou ukázkou, kterou nelze přeskakovat), ale v několika situacích (jízda autem po NY, útěk autem v garáži a před "netopýry", závěrečná jízda autem a podobně), které jsou bez checkpointů trestá se i sebemenší chybka, projde trpělivost hráče velkou zkouškou. Tyto oblasti tak trochu připomínají honičky v Driverovi. Ale po jejich dokončení se dostaví takřka nepřekonatelné uspokojení z dobře odvedené práce (po 10-30 opakování). Drobnou výtkou je také místy nedomyšlené jednorázové akce (přeskok přes díru, odpálení nějakého předmětu)...pokud se něco nepovede, následuje sebevražda a opakování.

Jako další blbost považuji těsně u konce umělé natahování herní doby v podobě "upgradování" Spectral Vision Ničením Evil Roots. Ač samotné jejich ničení (často ve formě nějaké logické hádanky) či dobývání je zpracováno výborně, po 20té akci a 20tém přesunu se stereotyp prostě musí dostavit. Hráč tím sice dostane šanci poznat celý Centeal PArk, ale za moc vysokou cenu.

A teď k českému dabingu. Jedním slovem je příšerný. Místy mění význam vět (aby seděli délkou), emoce na bodu mrazu (0°K) a příběh i atmosféra "kecacích" částí je ta tam. Originální dabing ale nemá chybu jako celá audio stránka hry. Teda krom nemožnosti nastavit hlasitost jednotlicých složek audia (zvuky, hudba, řeč). Jelikož třeba hudba je slyšet jen zlehla.

Nakonec částečné zklamání představuje i zakončení příběhu. Gradace tu sice je, ale úplný konec je solně otevřený. Za plus ale hodnotím nepřítomnost žádného super souboje s namakaným bossem, jen několik velmi vypjatých scén, časová tíseň, atmosféra bezmocnosti a strachu... a i příchod Lucifera má svoje grády.

Celkově AitD5 hodnotím jako výbornou hru s velmi nepovedeným ovládáním a několika dalšími málo podstatnými vráskami na kráse enginu. Na poli hororových her jednoznačně bez konkurence (v PC segmentu, japonské konzolové hororové "úchylnosti" jsou jiná kategorie).

PS: Sry za obrovské množství znaků v tomto "malinkatém" nevýznamném názoru :D

Pro: audio-vizuální stránka hry, atmosféra, podání příběhu a dabing (orig), herní mechanismy, design prostředí a mosnter

Proti: ovládání, český dabing, bugy v enginu, zakončení příběhu, honba za Evil Roots

+12 +13 −1

Need for Speed: Most Wanted

  • PC 60
Tak jsem se po dvou zklamáních v NFS:Carbon (2x 5minut htaní) a NFS:Pro Street (1,5 závodu v demu) jsem zkusil zatím mnou netknutý díl Most Wanted...

V první řadě musim říct, že se tentokrát autoři totálně netrefili do mého vkusu v OST (mimo dvou nebo třech písniček), mno nic, to je jen osobní preference. Co se jim ale aspoň trochu povedlo je našití příběhového pozadí k závodům, sice o ničem, ale dodá to trochu atmosféry do kotle nelegálních závodů (i když Rychle a Zběsile je proti zdejšímu příběhu hotový trhák). Grafická stylizace je...no, je tu. Porážení semaforů, stromů a hydrantů by to auto mohlo aspoň trochu zpomalit, ale nevadí, je to přeci arkáda. Výběr aut je standardní, ač od NFS bych čekal nějaké pořádné supersporty ala HFS6 a starší... ale nevadí, někomu se to líbit může. Vše ostatní už známe z Undergroundů (město, závody, tuning) s nějakým tím upgradem.

Co mi ale nešlo do hlavy je taková jedna položka v nastavení ovládání, tuším že jí nazvali "Brake" a "Hand Brake"... si nějak nevybavuji že bych ji v nějakém závodě použil. A pod čarou musím také zmínit catch-up AI... jak já tuhle věc nenávidím... Ona obevně AI stojí opravdu za houby, jak soupeřů, tak civilní dopravy (ta snad žádnou nemá).

No, zkrátka, NFSMW je ultimátní arkáda všech arkád, kterou překonali jen další díly NFS. Někomu se to líbit může, mě se série tímto dílem hodně znelíbila. Ale abych jen nehanil, chvíli mě to bavilo (ani jednou neprohrát se jen tak nevidí) a stylizace (krom muziky a tuningu a výběru aut) se mi také líbila a policie. Ostatně policie je takový tahoun tohoto dílu...některé honičky s policií jsou nezapomenutelné (a zde ani ta brzda nechybí, jelikož by znamenala dohonění nějakým podřadným poldou).

Drobnou vadou na kráse jsou také některá "silová" pole vytyčující trasu závodu, která nejsou v podstatě vidět. Světle žlutá bariára s pozadím podzimních žlutých stromů je výborná věc :-)

PS: Za zásadní mínus také považuji mizernou, takřka nulovou podporu volantů, což je u závodní hry celkem nezávidění hodný paradox (ostatně první pořádná podpora pro novodobé přišla až s NFS:PS, i když také neslavná).

Pro: stylizace, jednoduchost, holky, policie

Proti: hudba, jednoduchost, arkádovitost, žádná pořádná auta hodná série NFS, (ne)viditelnost některých bariér vytyčujících trasu, AI, catch-up AI, už jsem zmínil umělou inteligenci?

+12

Rome: Total War

  • PC 90
KLADY:
+ Perfektní taktické orgie
+ Zábava na dlouhé týdny (popřípadě měsíce: Jednou z nej. předností RomeTW je slušná znovuhratelnost)
+ Historie "vykládaná" zábavnou formou (je přeci jen záživnější přímo se jí zúčastnit a třeba ji i změnit, než se "nudit" v hodinách dějepisu) - a ne, hnidopichové se obtěžovat nemusí, vím, že to není žádná virtuální exkurze do antického světa ve vší přesnosti... leč rozhodně si z toho něco odnesete a leckdy to může být i více, než z hodin dějáku - smutné, ale faktické:)
+ Velké množství nastavení, měl by to zvládnout legionář, centurión i Caesar:)... I když, pravda, zas tak těžké to ani na "těžké" není. Vlastně, je to spíš mínus.
+ Proslovy generálů (minimálně první dva tři dny vás to bude bavit.. pak budete spíše čekat na nějakou novou větičku)
+ Správní/vládní složka hry na velmi slušné úrovni, třebaže se jedná o primárně bojově zaměřenou gamesu
+ Zvuk a Hudba
+ Vlastnosti generálů!

ZÁPORY:
- Občas trošku stereotypní
- Nízká rozmanitost senátních misí
- Diplomacie mohla být propracovanější - všechny národy se zde chovají úplně stejně a často i nesmyslně - proč vás proboha napadne usmolená hrstka nepřítele i přesto, že: 1. Má dvě tři zabraná území a vy 20, 2. Nemá žádného spojence a vy jich máte několik, 3. Nejste na jeho území ani na území blízkém jeho, 4. Útočníci jsou i podle počítačové projekce sil armád slabší.. Na nejvyšší obtížnosti:((.. proč raději nejednají skrze diplomacii a nepokusí se vás, třeba za finance nebo území, přemluvit ke spojenectví.. škoda
- Pro někoho možná stárnutí generálů, které je sice realistické, ale moc nepotěší, když vám pojde dlouho šlechtěný bomber.. mně to ale nijak zvlášť nevadilo. Vysokou obtížnost mám rád a pokud vám desetihvězdičkový vojevůdce exnul na nepřátelském území před rozhodující bitvou, užil jsem si oné náročnosti dost a dost :)
- Obtížnost i při nejtěžším nastavení stále nedosahuje úrovně, která by po několika bitvách a zjištěních, jak se počítač (stále stejně, stejně hloupě) chová, představovala výzvu. Jste pak vlastně rádi, když vaše malé, slabé vojsko s neschopným vojevůdcem napadne z několika stran početně mnohem silnější nepřítel.. Podle mě byste si na "very hardu" měli v takové situaci povzdechnout, pokřižovat se a prohlásit, že "jste v prdeli".. a pak možná, při slušné dávce štěstí a především díky bezchybné strategii vyjít vítězně se zbytečkem armády... V Rome:TW jsou však tyto momenty po pár dnech hraní skoro jediné (mluvím stále o nejvyšší obtížnosti), jež vám rozproudí krev a donutí vás se trochu snažit.

CELKOVÉ HODNOCENÍ:
Jedna z nejlepších her daného žánru. Chyb si příliš nevšimnete, dokud vás bude Rome bavit (což bude jistě velmi dlouhá doba), štvát vás začnou až potom:) Od dob Shogunu velký skok kupředu, přesto je co zlepšovat - ne že by někdy nebylo...
+12 +14 −2

Daikatana

  • PC 75
Povedená hra (až na slabší první část), s technicky průměrnou grafikou, některými velmi dobrými nápady a povedeným level designem.

Problémem jsou chyby ve hře, slabá první epizoda, debilní způsob zlepšování vlastností Daikatany - tím mám na mysli to, že pokud zabíjíte Daikatanou, zlepšuje se pouze ona, nikoliv vlastnosti hlavní postavy - ovšem to trvá i v případě, že je Daikatana maximálně vylepšená... Což vyloženě potěší.

Parádní jsou 2 a 3 epizoda, sidekicks (kupodivu až tedy na chyby dost povedení, obzvlášť na svou dobu), zlepšování vlastností a Daikatany.

Pro: Design úrovní, sidekicks, RPG prvky (zlepšování statistik a Daikatany)

Proti: Zlepšování Daikatany, design nepřátel, závěrečná část hry

+12

Crysis Warhead

  • PC 75
Warhead je oproti svému předchůdci přímočařejší a akčnější, což uvítají příznivci frenetické akce, ale pokud oproti rambo stylu preferujete styl záškodnický, může to zamrzet. Na příběh je kladen větší důraz a je velmi pěkně zasazen do kontextu děje Crysis, ale je to pořád akční béčko a některé scény působí opravdu trapně. Ona béčkovitost je ale vlastně vyvedena velmi pěkně a někdo se v ní může docela dobře rochnit.

Mise krom toho, že jsou velmi lineární, jsou navrženy pro dojem atraktivity, ať už náplní, či grafikou. A třeba dodat, že tenhle přístup docela funguje. Ochrana džípu obrněným transportérem, nebo často zmiňovaný vlak, jsou sice svou podstatou naprosto tupé, ale příjemně se hrají a vybuchuje tam spousta věcí, což je fajn ;) (Jen fyzika vaší postavy se na vlaku chová naprosto nesmyslně - člověk by čekal že takové věci ten engine kurvit nebude)

Graficky nejpovedenějším úsekem budou patrně doly pro jejich detailnost zpracování a estetičnost. Kulervoucí lokace ve stylu vnitřku emzácké lodi z Crysis se tentokrát ale nekonají. Zaujala hudba, která je příjemně patriotsky drsná a dokonce mě to ani nesralo. Někoho by mohla mrzet herní doba, která je cca 6 hodin, ale beru ji jako přijatelnou. Přežil bych v klidu i další hodinu nebo dvě, ale alespoň je Warhead na rozdíl od Crysis celkem normálně zakončený.

Optimalizace. Všude tvrdí, že Warhead byl znatelně optimalizován, to ale potvrdit nemůžu - osobní zkušenost je taková, že při stejném nastavení (Very High / Enthusiast) dostávám zhruba stejné fps - někde vyšší, jinde nižší. Poměrně často jsem si také všímal doskakování textur, atp.

Ke grafice si dovolím tak trochu mimo téma takovou poznámku - jakkoliv je CryEngine2 technicky pokročilý, džungle v něm prostě vypadá docela blbě. Nechápu lidi, kteří nad tímhle slintají blahem. Ano, je to detailní a realistické (když pominu jak otřesným způsobem se dneska napodobuje pohyb listů ve větru - zkuste pozorovat vegetaci když stojíte na místě), ale z estetického hlediska je většina těhle džunglovitých lokací naprosto nezajímavá.
Celé tohle nadšení mi docela připomíná slintání nad 3D hrama pro mobily - jsou hnusné jak řiť, ale jistá sorta lidí nad tím slintá blahem, protože 3D je technicky "vejš".

Celkově vzato je Warhead lepší akcí než jakou bylo Crysis. Autorům se podařilo téměř vymýtit hluchá místa nahuštěním zajímavých úseků k sobě, variabilitou prostředí i hratelnosti. Hodnotím 75. Crysis jsem hodnotil stejně, Warhead má ale podstatně blíž k 80 a prakticky mu toto hodnocení uniklo jen o pár zdánlivě nepodstatných detailů. Hra mě mile překvapila a docela jsem zvědavý na příští díl.

Pro: vylepšení mechanismů proti prvnímu dílu, zajímavé a zábavné mise, větší důraz na příběh

Proti: pár slabších úseků, občas až trapně béčkovité

+12 +14 −2

Warcraft III: Reign of Chaos

  • PC 85
Warcraft III není hra okamžiku. Pravé dozvuky válečné vřavy ale přišly až několik dní po závěrečných titulcích, když jsem si uvědomil, jak moc propracované ty hry Blizzard má. Ne z formálního, ale z obsahového hlediska se před námi rýsuje vynikající zážitek. Příběh sice není tak brilantní, jak se může zdát (a je v něm vaty až běda), zároveň však dokazuje, že samotné hraní jedné blizzardovské hry je pouze malým střípkem do velké skládanky, skutečné extáze dosáhnete hraním všech souvisejících her za sebou - takže pokud vývojáři plánovali předem vydat World of Warcraft, kde se součástí tohoto vesmíru stanete snadno a rychle, spokojeně si s mým názorem můžou podat ruku a zkontrolovat obsah své peněženky.

Vlastní hra či editor světů nestojí příliš za řeč, po několika zkušenostech omrzí, zato kampaň přináší velký zážitek. Chytře kloubí hráčskou nenažranost s napětím z neznámého, takže na své si snad přijde každý. Ta lidská navodí dojem lehké strategie po děti, nemrtvá obrátí misky vah na opačnou stranu, někdy až moc tvrdě, orksé mise jsou dokonale vyvážené, na několika místech i hezky napsané a kampaň za temné elfy připomene lidské začátky, na triviálnost soubojů můžete ale zapomenout. Blizzard lákal i na filmová videa, ano, všechny berou dech, zároveň mi však do komiksového stylu Warcraftu neseděla a byla zatraceně krátká, to je ale jenom malá výtka, měli jste mě vidět, jak jsem hledal po skončení nemrtvé kampaně na zemi čelist.

Ostatní chyby jsou zanedbatelné a nepodstatné. Emocí jsem si v kombinaci s Frozen Throne odnesl vrchovatě. Vyloženě zklamán nejsem s žádným bodem. Ale na druhou stranu, po většinu času jsem ani nešílel. Asi stárnu.
+12 +14 −2

Far Cry

  • PC 90
Jack Carver je pro mě nezapomenutelný herní hrdina. Je to sice dokonalý prototyp obyčejného drsňáka a bouchače, ale artwork z obalu hry na mě nějakým záhadným způsobem zapůsobil a navždy si jej zapamatuji. Artwork samotný jinak celou hru vyobrazuje dokonale: voda, palmy a sluníčko, bohužel ale se samopalem v ruce. Graficky nejdokonalejší hra do loňského vydání Crysis, ovšem technologie bohužel dost převažuje nad kreativitou samotných artistů. Co ale chtít po precizních a strojených Němcích, kteří si všechno navíc žehlí naopak velmi vysokou kreativitou designérskou a především programátorskou (AI). Všechno dobré se tak nějak nejvíce skloubilo na začátku celé hry v levelu s lodí, kde ještě nestřílíte růžovoučké mutanťátka, nýbrž normální lidi. K dispozici máte veškeré dopravní prostředky a spoustu alternativních cest + se dočkáte monstrózního skoku na malý gumový člun nebo "velkolepého" zakončení celé mise. Jinak klasická "komplexová" střílečka s hromadou maličkých zlepšováků žánru.

Pro: Grafika, tehdy netradiční design, AI, malé zlepšováky FPS žánru (rogala, stacionární zbraně, zajímavé možnosti HUDu)

Proti: Mutanti, Krieger, nechali to zfilmovat Uwe (filtra) Bolla :-)

+12 +13 −1

Chicago 1930

  • PC 85
Zábavná hra, která mne chytla. Hezký, detailní design úrovní, vtip, dabing, hudba. Videa jsou hnusné.
Co si budeme namlouvat, nejedná se o žádno špičkovou hru, ale dobře se na to kouká, dobře se to poslouchá a některé mise je opravdu těžké si rozplánovat tak, aby byla úspěšná. Musím dodat, že kampaň za policii je 2x těžší než za Mafii.
Pokud jste nehráli a chcete vtipnou hru na pobavení, vřele doporučuji.

Pro: Vtip, dabing, pěkné detailní lokace, mafiánská tématika

Proti: Nevyvážená obtížnost.

+12

Commandos: Behind Enemy Lines

  • PC 95
Na comandos se tehdy krásně koukalo. Originální, těžká hra, přejet ji nezvládne každý. Hra přišla s novátorským konceptem, nejlepší bylo, že se dalo dát vojákům tu výseč aby bylo vidět, kam koukají. Hra se dočkala stejně dobrého pokračování a dobrého, ale ne světoborného, pokračování ve 3D.

Pro: Hezká grafika, originální

Proti: Těžké

+12

Fallout 3

  • PC 75
Tak jak to dopadne, když licenci na jednu z nejlepších her, dostane do rukou partička z Bethesdy? Jako když banda psychopatů vtrhne do vašeho perfektně nadesignovaného bytu a začne vám ničit věci, tahat tam svoje krámy, různě přesouvat nábytek a sem tam něco pomazávat svými výkaly. Takové jsou pocity z Fallotu 3 jako z pokračování prvních dvou dílů. A jaké jsou pocity z Falloutu 3 jako z obyčejné hry? Celá hra stojí na opravdu povedeném prozkoumávání světa a soubojích. Ten zbytek jako zábavné questy a zajímavé postavy prostě Bethesda neumí.
+12 +17 −5