Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Never Alone: Foxtales

  • PC 40
Toto DLC je opravdu čistý cashgrab. On už původní Never Alone nebyl kdoví jak dlouhá hra,ale toto rozšíření se dohraje do slabé hodiny. Což je při ceně 4 eur dost, zvlášť v porovnání nového obsahu a ty 3 nové úrovně zrovna neuchvátí.

Navíc ty nové puzzly jsou spíše otravné a zdržující, aby natáhli už tak krátkou herní dobu. Foxtales zkrátka působí jako něco co mohlo být klidně v základní hře, a bylo by to v pořádku, ale prodávat takový krátký úsek hry mi nepřijde za ty peníze správné.
+12

Metal Gear Rising: Revengeance

  • PC 85
MGR vybočuje ze své ikonické série více než AC­/DC s Axlem Rosem. Pamatuju si ty propagační materiály, které slibovaly nasekání melounu z libovolného úhlu. Nelhaly, ale raději jsem usekával nohy, ruce nebo kostičkované penisy a vytrhával míchu z těl svých nepřátel.

Téměř nenávistné pohledy na Raidena, coby hlavního hrdinu MGS 2, jsou už snad definitivně pryč a my si tak můžeme užít zatím poslední díl v chronologickém řazení série Metal Gear. Revengeance totiž patří do kánonu a odehrává se v roce 2018, tedy čtyři roky po událostech v Guns of the Patriots, avšak příběh je celkem nepodstatný. Jde tu totiž jen o jedinou věc, asi jako jestli Leo konečně toho Oscara dostane a za mnohem horší film, než byl Vlk z Wall Street, a to o zabíjení. V jádru je to kombinace DmC: Devil May Cry a Ninja Blade dotažená k dokonalosti pod dohledem Kojimy z pozice výkonného producenta.

85 % :) Co taky čekat od fanouška?

Dostat se hře pod hroší kůži může být pain in the ass kvůli tomu, že parry (zablokování nepřátelského útoku) je na stejné klávese, jako pokyn pro útok. Zvládnutí tohoto úskalí mi trvalo déle než je můj práh trpělivosti, ale nakonec se to povedlo, na rozdíl od vlhkého snu Drolina na vítězství Tottenhamu v anglické lize. Našetřil jsem si 200 000 herního platidla, abych si koupil mystický meč Gray Foxe (mimochodem je strašně OP) a sekal jsem to jedna báseň a plánuji si hru projít i na hard obtížnost. Pocit z hraní je po zvládnutí parry hodně opojný.

Raidena můžete kdykoliv ve hře upravovat - kupovat mu nové obleky mající vliv na hratelnost, upgradovat jeho zbraňový arzenál, vylepšovat jeho životy a energetické články pro Blade Mode až na 200 %, odemykat nová komba a tak dále. To stojí herní měnu, kterou získáváte za absolvované bitky, sesbírané odznaky, postup ve hře, a podobně. Některé speciální zbraně získáte za poražení určitého bosse. Hra je poměrně krátká (především poslední dvě kapitoly) a nejvíce času tak zabere precizní zvládnutí již několikrát zmíněného parry pohybu. Ozvučení je na špičkové úrovni a když provedete úspěšné Zandatsu a Raiden zařve Bullseye! nebo Dead on!, běhal mi vždy mráz po zádech. Během hry se tu objeví víceméně neznámé postavy, možná kromě Sunny Emmerich, příběh je tak akorát na hack'n'slash mlátičku a je správně japonsky bláznivý. Zkrátka hodně jiný Metal Gear, přesto však kvalitní. Musíte se mu ale dostat na zoubek a pokud nemáte více trpělivosti než Tomáš Berdych při čekání na vítězný grandslam, připravte se na docela dost frustrace. Ale jinak za mě palec nahoru.

Pro: Raiden, Blade Mode, odkazy a easter eggy na MGS sérii, hratelnost, odemykatelné předměty, VR mise

Proti: Zvládnutí parry, ne moc user friendly tutorial pohybů, délka hry

+12

Hyper Light Drifter

  • PC 90
Hned na úvod je nutno zmínit, že jsem Hyper Light Drifterovi šel až v přehnané míře naproti. Definitivně jsem opustil Windows XP, protože se na nich odmítal spustit. A koupil si nový gamepad, jelikož se starým si příliš nerozuměl. Po tři čtvrtě roku nadšeného čekání (představa, že někdo Driftera vyhlížel už od Kickstarter kampaně v září 2013, je přímo bolestivá) se mi to jevilo jako přijatelná oběť. Stála však za to?
Troufám si tvrdit, že ano. Postupujme ale postupně…

Hyper Light Drifter se údajně univerzem a hratelností inspiroval v Dark Souls. Ty jsem bohužel nehrál, takže to nedokážu úplně zhodnotit. Zato vidím velice silnou inspiraci ve stařičké legendě Zelda: Link to the Past. Drifter z ní čerpá v detailech, kupříkladu ikonka bosse na mapě nebo provedení nárazu do překážky jsou jednoznačnými a milými odkazy, tak v celkovém pojetí. Obě pracují se světy plnými skrytých místností s na první pohled zmatečnou strukturou, obě v boji upřednostňují přehled a načasování před pouhou rychlostí. Nicméně Drifter klade výrazně menší důraz na hádanky, aby o to více vynikly souboje. Ty jsou dostatečně pestré a nápadité, aby nikdy nepřestaly bavit. Nepřátelé jsou různí, různá jsou i prostředí, v nichž se jim čelí, a různorodé je také spektrum možností, jakými je lze sprovodit ze světa. S dostatečnou praxí jde dosáhnout až určité virtuozity v zabíjení, která je potěchou pro oko i hráčské ego.

Drifterovi se někdy vyčítá přemrštěně vysoká obtížnost. Sám jsem si ničeho nestandartního nevšiml (při prvním hraní, nová možnost po dohrání je něco jiného). Dovolím si tvrdit, že se nejspíše jedná o příznak úspěchu, což je samo o sobě potěšitelné. Hyper Light Drifter pronikl i mezi středo proudové hráče, kteří podle všeho nejsou zvyklí se jednou za čas potrápit. Pro srovnání u takového Rex Rocketa nebo Titan Souls jsem se vztekal mnohem více.

Grafické zpracování univerza svoji barevnou paletou a dech beroucími sceneriemi nepřestane okouzlovat až do samotného závěru. Musím přiznat, že na několik míst jsem se vracel ani ne tak pro dohledání opomenutých skrýší, jako spíše z touhy znova spatřit některý zvláště působivý výjev. Hudební doprovod za vizuálem příliš nezaostává. Je patřičně melancholický a citlivě graduje. Společně dávají vzniknout neopakovatelné atmosféře, která vyváženě slučuje pocit smutku a fascinace neznámým světem.

Drifter samozřejmě nepostrádá také nedostatky. Ovládaní je občas frustrující a především opakované fázování (jedna z hrdinových schopností) se aktivuje tak svévolně, že mě dokázalo naprosto vyvést z míry. Poněkud nešťastně je dle mého opodstatněna existence bonusových modulů (shards), klíčů a kódů. Jejich nalezení se odměňuje předměty a oblečením, nikoliv prohloubením znalostí o světě, který je přitom tak zajímavý. Zde se možná mýlím, ale takový je zatím můj dojem. Závěr rovněž nepůsobí úplně uspokojivě. Čekal jsem ho bojově i obsahově výživný, zatímco reálný průběh byl poměrně zkratkovitý. Ale nevadí.

V úhrnu je Hyper Light Drifter famózní hra, ke které se rozhodně plánuji vrátit. Skládám holt vývojářskému týmu, který se na poli herní scény uvedl nanejvýš vydařeným dílem. Zbývá doufat, že nikoliv posledním.

Revize:
Jsem nedůvtipný idiot. To, co jsem považoval za kódy, jsou ve skutečnosti písmena prastarého jazyka. Po jeho rozluštění (které mimochodem vypadá na komplexní proces) bude možno o reáliích univerza zjistit informací více než dosti.
+12

Satellite Reign

  • PC 75
Tato hra je nástupcem legendární realtimové strategie Syndicate z roku 1993, ale jsou zde i celkem otravné chyby. Začátek přitom vypadá velmi dobře, dostanete trojici agentů (později 4), každý má své specifické schopnosti. Mají se dostat ze startovní lokace do města, které je pod nadvládou korporací které vlastnějí oživovací technologii na přenos vědomí do jiného těla, a šlohnout jim jí. Problém je ovšem s penězi, na začátku máte pouze základní vybavení a s tím se úkoly plní velmi těžce. Takže pendlujete po čtvrti a zkoumáte na co máte, já jsem příšel že nejlepší je vyexpit základní specifické dovednosti (např. hackování) v první čtvrti (celkově jsou 4) na místě kde je snadný přístup a tam zabíjet nepřátele. Pak už to jde snáz.
Agenti můžou dostat po příslušném výzkumu augmentace na 3 částí těla (hlava, tělo, nohy), které se sice dají obměnovat, ale příjde mi že je to oproti původnímu kde jich bylo mnohem více málo.
Vybavení (většinou prototypů) je také dost (jde koupit i na černém trhu), problém jsou ovšem peníze kterých je obvykle nedostatek. Jdou vydělávat nabouráním bankomatů, přepadením a nahackováním banky (používat vojáka a hackera) a pomocí infiltrátora infiltrací do objektů a jeho schopností mistr zloděj.
Mise jsou celkem různorodé, např. nahackovat terminál a podle něj najít osobu k likvidaci, nebo infiltrovat nepřátelskou základnu, či ukradnout technologii. Ke splnění je možné využít zadní vchody, lanové skluzy, vypnout pomocí hackera kamery, přesměrovat jedovatý plyn a někdy spolupráce několika agentů při otevírání zabezpečených dveří. Někdy jde splnit mise i s jedním agentem infiltrátorem, který má spojení přes předmět s hackerem a příslušnými augmentacemi.
Zbraně jsou tu balistické, plasmové, laserové, ty se dále dělí na pistole, lehké a těžké a různé typy granátů. Najde se i pár speciálních třeba plamenomet, který je oproti původní hře hodně ochuzený a nejde s ním zapalovat nepřítele ani civilisty a ani neobchází brnění a štíty jak je v popisu.
Nepřátelé reagují na vás podle stupně který je zobrazen u každého agenta a na začátku se vás jen snaží zatknout a dát vám pokutu a pořádný kopanec, když zdrhnete tak už tasí a na vyšších stupních se přidají velitelé a mechové. Ovšem stačí vyběhnout z hlídaného prostoru, zašít se do uličky a počkat až se sníží stupnice a vše je zase v klidu.
Graficky je hra povedená a celkem hodnověrně působí dojem temného velkoměsta budoucnosti, horší je náročnost na hardware, která mi připadá přestřelená
Závěrem bych řekl že jsem si hru užil a nebýt konce který jde proti tomu co celou hru děláte tak by to bylo super

Pro: Různorodost misí, hudba, atmosféra

Proti: Konec, hardwarová náročnost, plamenomet, inteligence nepřátel, zdlouhavý rozjezd

+12

The Lost Crown: A Ghost-Hunting Adventure

  • PC 100
Dovolím si tvrdit že The Lost Crown je jednou z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší adventura na trhu, je to jednoduše dílo které se vám zaryje pod kůži a nechá ve vás otisk či vzpomínky kterých se jen tak nezbavíte, jelikož TLC je neskutečně promyšlené dílo ve kterém jde vidět úsilí a péče kterou autor do hry dal. Dost bylo řečí okolo a pojďme si hru pořádně rozebrat.

Nigel Danvers utíká z firmy ve které byl zaměstnán jelikož sehnal důkazy o tom že firma pro kterou pracuje dělá pokusy s nadpřirozenem, Nigel nasedne na vlak a ocitne se na zastávce Sedgemarsh která je pro vlak konečnou a tak je nucen se ukrýt ve městečku Saxton kde hned ze začátku zjišťuje že v tomto zapadlém, ospalém městečku není všechno v pořádku. Velice rád bych vám o příběhu řekl více ale tím bych vám opravdu zkazil zážitek ze hry která staví hlavně na zajímavém příběhu který se postupně rozkrývá a vy pomocí písemností či dialogů rozkrýváte různá tajuplná či děsivá tajemství která někdy měla být spíše pohřbená než znovu odkrytá.

Celé tajuplné atmosféře dodává na účinnosti propracována historie města a okolí kdy většina míst má svojí zajímavou historii, můžete si přečíst různé písemnosti jako třeba pověsti či deníky a dokonce je i k dispozici muzeum které vám také představí historii či různé zajímavosti o městě. Tohle musím prostě pochválit, město působí uvěřitelně a díky těmto detailům vám ožívá celá jeho historie pod očima.

Postavy také mají svůj podíl na skvělé atmosféře a to díky tomu že všichni obyvatelé jsou napsáni uvěřitelně a realisticky, tito obyvatelé městečka Saxton mají také svojí historii, své problémy či šrámy z minulosti a díky tomu vám i více přilehnou k srdci. Vybrat vyloženě nejlepší postavu pro mě by bylo vyloženě těžké jelikož každá do hry dává něco a jakmile by se jedna vyjmula už by to nebylo ono, proto musím vychválit všechny postavy i ty co ve hře jen krátce sekundovaly. Dále dabing díky kterému postavy ještě více ožívají je podle mě skvělý a ano postavy nezní jak Hollywoodští herci ale to snad nikdo nechce, díky dabingu postavy zní uvěřitelně, jako prostí obyvatelé ospalého městečka, ne vždy má každý dokonalý hlas a tady to připisuji k dobru jelikož mi to k celé atmosféře a charakteru postav sedlo. I hlavní hrdina měl povedený dabing a i on samotný mi přišel sympatický a považuji ho za zajímavou hlavní postavu, taky takový prosťáček.

Hratelnost je klasická point n click z pohledu třetí osoby s chvilkami kdy dokonce postavu ovládáte z pohledu první osoby. Chodíte po lokacích řešíte puzzly provádíte dialogy a také provádíte hledání duchů či jejich vymítání, přičemž celé hledání focení,nahrávání duchů či paranormálních jevů je provedeno zajímavě a atmosféricky a hra je v některých momentech opravdu strašidelná a to ani na vás nelítají žádné Jump Scary jako v jiných hrách které na tom prakticky jen stojí a bez nich nenabídnou nic (koukám na tebe Outlaste!) k tomu navíc tu zkoumáte zvukové nahrávky,fotíte okolí či čtete písemnosti a díky tomu vás hra nemůže nudit při její délce cca 24 hodin ( to jsem měl na Steamu)

Vizuální zpracování celé hry je úžasné a atmosférické s místy příjemnými detaily, hra kombinuje herní prostředí s reálnými fotografiemi a do toho je celá hra v černo-bílém hávu s občasným barevným kontrastem.

Soundtrack je po většinu času ambietní a nabízí skvělé detailní zvuky které skvěle navodí atmosféru např: průchod lesem či jeskyní, do toho vám ještě hraje krásná minimalistická hudba a o zážitek je postaráno.

No a abych pořád nechválil tak hra má pár nedostatků technické rázu, já už sice hrál opravenou Steam verzi ale i tak se nějaké problémy objevily (opakování stejných frází v některé momenty, nemožnost u některých lokací přeskočit přechod do lokace apod.) Nic ale co by vám pokazilo zážitek z hraní.

Tak to by bylo všechno, nechci o hře moc vypisovat abych vám náhodou nepokazil úžasný zážitek kterým tato hra je, a musím přiznat že mě opravdu smetla a já si jí až do konce užíval, i to tempo které bylo tak pomalé až se mi to vlastně líbilo, jelikož vše díky tomu dostalo dostatek prostoru. TLC je opomíjený klenot který by určitě měl zkusit každý milovník adventur.


Pro: Příběh,historie městečka Saxton a okolí,postavy,délka,vizuální zpracování,dabing,ghost-hunting,atmosféra,soundtrack,záhady

Proti: Chyby technického rázu

+12

Mass Effect 2: Zaeed - The Price of Revenge

  • PC 65
Ačkoli mi zpočátku přišel Zaeed jako takový floutek/bandita, který nestojí za řeč a časté nasazování do akce, nakonec jsem si ho docela oblíbil. Ikdyž nelze vést interaktivní rozhovory, stačily mi jeho kecy v průběhu misí, nějak mi tam ten nabušenej žoldák seděl.

Mise loajality je sice krátká, přímá ale má docela silný náboj v podobě rozhodnutí. Myslím, že zpracování uvězněných a zoufalých kolonistů, není v ME2 nikde jinde tak podařeně zpracovaná. Zvláště pak, když člověk opravdu chce Zaeedovu loajalitu ale zároveň chce morální cestu.

65% - sice krátké ale dobré -Byl jsem potěšen, když jsem zjistil že loajalitu lze získat i při záchraně kolonistu a hlavně ten drsný způsob, jakým si ji Shep zajistí.
+12

Need for Speed: The Run

  • PC 85
Asi nejzatracovanejsimu NfS v serii (a ze je z ceho vybirat) dat 85 %? Preskocilo mi? Ja vlastne nevim. The Run je ve spouste ohledu dost spatny. Kuprikladu toliko protezovany pribeh je cire utrpeni, ovladani neni zrovna nic uzasneho a interface a interakci s hracem navrhovala asi nejaka ne zrovna talentovana ameba. Dokonce i samotne zavodeni obcas skripe. Jenze je to jedinej dil, kterej jsem shltnul, a pak se k nemu jeste ctyrikrate vratil. Protoze ty trate jsou zkratka uzasne. Presne to, v co pri predstave zavodu napric Staty doufate - nadherne, napadite, nezapomenutelne. Hnat se Udolim smrti v pisecne bouri, pres kterou nevidite ani na konec kapoty, ujizdet ve Skalistych horach lavine nebo jen sledovat blizici se bouri na Velkych planich je proste zazitek. K tomu krasny auta a dobra muzika. To tech par dementnich QTE prekousnu.
+12

Dead Space 3

  • PC 75
Tak jsem včera dokončil i díl třetí.

Ačkoliv graficky jsem snad zpozoroval jisté zlepšení a i zvuky včetně muziky jsou standardně na velmi dobré úrovni, něco tomu tentokráte chybělo:

Příběh nezačíná až tak úplně zle, ačkoliv je vidět, že scénáristé už museli hodně zaimprovizovat. Tentokráte tedy kvůli (opět) ženské bere Issac řezačku do pracky a hurá do vesmíru. Jakýsi úvod na oběžné dráze se mi vskutku dost líbil - scenérie ve volném vesmíru mě naplňovaly jakousi zvláštní příjemnou závratí. Samotná ledová planeta už nebyla zrovna to pravý ořechový. Místo stovky let staré ruiny zde člověk naráží na více-méně fungující základnu, kde se to navíc docela hemží i lidskými nepřáteli, pocit zoufalství a osamoceného boje o vlastní záchranu se nyní nedostavuje. (kdykoli lze jakoby odletět pryč)

Když si vzpomenu na první díl a tajemnost markeru, vůbec všeho okolo (postupně se stupňující halucinace hlavního hrdiny), působí tohle jako novodoběj americkej akční film - Často přehaně teatrální, ale ve výsledu jaksi plytkej a neosobitej.

Posádka lodi, tedy jakýsi Issacův pasivní doprovod mi nezaimponoval a raději bych se příběhem potácel sám na vlastní pěst. Parťák (tedy možnost hrát hru koopračně) je sice hezká, ale já vlk samotář ji nevyužil - zvláště u tohoto typu hry bývá stejně silnější zážitek, hraje-li člověk v noci a sám, myslím si.

Změna "inženýrské lavice" se jaksi nepovedla, stejně jako možnost sběru surovin se sem zcela nehodí a zpracování je dost zmatený. Raději bych si zbraň normálně koupil a vylepšoval uzlama jako v předchůdcích. Stejně jako minihry, který autoři nově přidali k těm zaběhlým, mi nepřišly ani challenge, ani zábavný - jen takový vyplnění prostoru - nic víc.

Boje jsou nyní jaksi rychlejší, víc předvídatelný (velká místnost? tak kdypak naběhnete kluci?), a víc podpásový - respawn nepřítele za mými zády není občasnej záměr autorů hráče znejistit, ale je to standard - děje se to furt.

Celkově říkám, že to není vůbec špatná hra, pobyt na oběžný dráze se mi dost zamlouval, ale asi to stačilo. Doufám, že se neobjeví na trhu DS4. Konec naznačuje, že ne. (datadisk ale...)

První díl vnímám jako umělěcký dílo, jako hru která padla z čista jasna na sakra úrodnou půdu, dvojka je stále kvalitní nadstávkou, trojka se však potom originálu svou hloubkou a atmosférou stěží byť jen přibližuje, bohužel.

75%

Pro: Grafika, zvuky, hudba, vesmír

Proti: Málo nových prvků, nezábavné minihry, nepovedná tvorba a vylepšování zbraní, ledová planeta

+12

The Way

  • PC 90
The Way je pro mě obrovským překvapením. Hry, které ji inspirovaly, jsem nikdy nehrál. Vůbec jsem se nezajímal o její vývoj. Vlastně jsem na ni narazil náhodou a přes povedené intro do ní nevkládal příliš velká očekávání. Velká chyba.

Hra Vám hned v úvodu načrtne expozičně minimalistické, ale precizně zvládnuté uvedení do příběhu, aby Vás vzápětí zavedla na jednu z nejvíce fascinujících planet v celém žánru sci-fi. A po velice dlouhou dobu je každá další minuta strávená u The Way lepší než ta předchozí. Vizuální stránka je takřka dokonalá. Uchvacujících scenérií se zde nachází nespočetně a s postupem hry nezačnou unavovat, naopak svojí monumentalitou a nádherou ohromují čím dál více. Hudba je silně ovlivněna Vangelisem. Operuje s několika základními uhrančivými melodiemi, které ke hře perfektně padnou. Prvky plošinovky jsou implementovány přívětivě. Ovládání je sice občas trochu komplikované, ale akční sekvence mají svůj šarm a zdařile doplňují hádankovou část.

Samotné hádanky jsou potom naprosto skvělé, respektive jejich drtivá většina. Vyznačují se přísnou logičností a vyřešení vyžaduje prakticky pokaždé ostrý smysl pro vizuální detail. Občas je to opravdu náročné, ale klíčové je vytrvat a ani za nic nezačít hledat řešení na internetu. Sám jsem podlehl jednou (formálně dvakrát, nicméně poprvé jsem na řešení přišel dříve, než mi bylo vyjeveno) a upřímně si to vyčítám. Vážně stojí za to přijít na řešení sám, protože ten pocit satisfakce je omamný.

Negativ je po málu, přesto se však najdou. Pár hádanek je přece jen až příliš frustrujících. Jsou doslova dvě (alespoň pro mě), ale za to opravdu strašné. Za slabší prvek považuji také přítomnost několika kreslených portrétů, jež trestuhodně narušují jinak úžasné vizuální zpracování. Konečně mírně rozpačitý jsem ze závěru. Příběh v určitou chvíli nabyde až tragické hloubky, aby ji pak nevhodně rozmělnil příliš akční poslední lokací a poněkud banálním, explicitním rozuzlením. Nechci říct, že je špatné, to v žádném případě. Ale po té úžasné gradaci jsem čekal více.

Přesto musím The Way velice důrazně doporučit. Zážitek z ní je velmi silný a myslím, že se mi z paměti jen tak nevytratí. Je to opravdu překrásná hra.
+12

Assassins Creed: Demake

  • PC 50
O sérii Assassin's Creed jsem toho již hodně četl, slyšel a viděl spoustu videí, ale stále jsem si ještě žádný díl nezahrál. Do oka mi však padla tato plošinovka, kterou jsem sice prolétl za pár minut, ale ta chvilka stála za to.

Ovládání jsem pochopil ihned, a mohl jsem tak vyrazit šplhat po budovách a bojovat s královskými vojáky. Více jsem využíval skrytou čepel, ale někdy se dostal ke slovu i meč. Boj není nijak jednoduchou záležitostí a než se mi ho podařilo ovládnout, několikrát jsem přišel o život. Hra má naštěstí několik checkpointů, takže jsem nemusel začínat úplně od začátku.

Pro: ovládání, dvě zbraně, checkpointy, hudba

Proti: krátké

+12

Shelter 2

  • PC 40
Sklamanie. Prvý Shelter mal svieži a originálny nápad a síce bol veľmi krátky a aj na tak krátkej hernej dobe sa opakoval, bol to zaujímavý herný zážitok. Preto som sa pustil aj do dvojky.

Začiatok hry, kde samica rysa beží cez tmavý les plný vlkov ma na hru správne navnadil a podobných momentov som očakával viac. Potom však prichádza už známe staranie sa o mláďatá ako v prvom Shelterovi. Úrovne sú tentokrát rozsiahlejšie, ale o nič iné ako o lovenie a prechádzanie do nových častí lesa v rôznych ročných obdobiach sa nejedná. Po hodine hrania som sa začal už nesmierne nudiť, jednotka aspoň ponúkala zaujímavejšie momenty ako preplávanie rieky, požiar, orol a iné. Shelter 2 tieto momenty nemá a celý gameplay je založený len na lovení a behaní.

Graficky to vypadá lepšie ako jednotka, lovenie je tiež zaujímavejšie a rýchlejšie, páčila sa mi otvorenosť sveta, ale chýbajú zaujímavejšie momenty, ktorých mal prvý Shelter dosť a keď si s ním pokračovanie porovnám, bavil som sa menej. Úvod a koniec zaujímavé, všetko medzitým začne po chvíli hrania nepekne nudiť.

Pro: Úvod a záver, otvorenejšie úrovne

Proti: Po pár minútach hrania to už začína nudiť, po hodine hrania už sa to takmer nedá vydržať, oproti jednotke žiadne zaujímavé momenty, na tak krátkej hernej dobe hrozne stereotypná hrateľnosť, občas zlá kamera

+12

Candles

  • PC 50
Když jsem hledal nějakou hru s hororovou atmosférou, narazil jsem náhodou na tuto krátkou 3D adventuru. Svíčky mě zaujaly svou jednoduchostí a skvělým nápadem, kdy se impové, kteří obývají můj dům, likvidují pomocí světla z rozsvícených svíček.

Lekačky fungují skvěle a nejednou jsem měl nahnáno. Bohužel se impové někdy zasekli ve dveřích a musel jsem hrát od začátku. Hlavní zápor ale vidím v generátoru, respektive v jeho zprovoznění. Musí se nahodit pomocí točení klikou, přičemž samotné točení je vyřešeno opravdu špatně a trvalo mi hodně dlouho, než se mi to povedlo.

Nakonec jsem, coby herní postava, šel spát s rozsvícenými světly, ale kdo by usnul v takovém baráku plném impů za tmy. Není to žádný převratný kousek a jedné z mých nejoblíbenějších freewarovek Which se nemůže rovnat, ale i tak stál za vyzkoušení.

Pro: atmosféra, jednoduchost, impové

Proti: záseky impů, nahození generátoru

+12

The Evil Within

  • PC 80
Osobně považuji Resident Evil 4 za skvělou hru, která bohužel postupem času zničila celou sérii. Velký příklon k akčnosti a upozadění survivalu. Přesto to byla kvalitní akční zábava, kterou mnozí z nás mají v srdci jako zrození béčkových hororů.
Evil Within je vším, čím měl být RE 4. Akční, divný příběh a atmosférický s opravdu fajn obludama. Mikami jasně věděl, co chce ze hry udělat. Moderní pojetí survival hororu, které na dnešním trhu prostě není. To je hlavní důvod, proč má TEW tolik pozornosti. Tyto hororovky ze staré školy jsou těžce nedostatkové zboží a tak dochází k "mezi slepými jednooký králem". Tím nechci říct, že je TEW špatná hra. Jen je velmi nevyvážená. Některé pasáže jsou naprosto fascinující a jiné zase příliš generické a jakési bez duše.
Délka je hry je tak akorát. U konce si začnete říkat, že by se to mohlo už pomalu uzavřít. Celou dobu si tedy TEW udržel mou pozornost až do samého konce a rozhodně dokázal kvalitně zabavit. Především pasáže, kdy Sebastian prchá před monstry. Hlavně naháněčka s Laruou byla prostě perfektní. Takovou hru bych chtěl. Je možnost se bránit, ale útěk je silnější zbraň. Dost jsem si vzpomněl na můj nejoblíbenější díl RE - nemesis. Také pracovalo s něčím podobným, ale zde to bylo ještě trochu lépe dotvořeno. Častější naháněčky s keeperem a Laurou by mi fakt nevadili.
Narozdíl od ostatních mi přišel zábavný i gunplay. Stealth je sice opravdu fajn nápad do survival hry, ale ustřelit palici zombíkovi brokovnicí to už je jiná. Krása je v tom, že výstřel jsem skutečně cítil. Převážně užívání kuše mě potěšilo. Je to jedna z nejzajímavějších zbraní za poslední dobu. Různorodost munice do této krásky dává možnost kreativně ničit nepřátele.
Co se týče příběhu, tak je nejlépe řečeno OK. Neurazí a ani nenadchne. Je těžce nad podprůměrnou zábavností a tak je hlavním tahákem samozřejmě hratelnost. Na hře je však toho hodně špatného.
Například optimalizace. Jako sorry, ale ta hra na plné detaily fakt nevypadá tak závratně, aby bylo potřeba žrát tolik výkonu. Na slabých mašinách samozřejmě nehratelné a na nejvyšší detaily jsem necítil, kam ten výkon chodí. Scenérie jsou sice hezké, ale převážně se pohybujete v uzavřených prostorách, které nejsou vymodelovány nijak závratně. Prostě klasickej survival ze staré školy. Dost mě to nakrklo. Stejně jako občasné pády hry.
Další věc, která mi přišla směšná, tak systém upgradování. Když pominu tu blbost, že do survival hororu někdo nasekal upgrade systém, tak používání zeleného gelu jako "platidlo" nedává absolutně smysl. Nejspíš jsem něco v ději minul, ale takhle mi to připadá, že gel je extrémně silná viagra, která dokáže postavit i větší kapsy. Při naleštění svého revolveru také zvýší účinnost (he, he, naleštění revolveru, he). Je to prostě směšný systém, který měl být ze hry naprosto odstraněn. Není sice přímo otravný, ale do celého soukolí nezapadá.
Rád bych také dodal, že pro mě survival není o tom, že nemohu vzít do kapsy víc jak 10 zapálek nebo nedokážu unést víc jak 5 střel do revolveru. Tohle selhání bych tipoval na lenost level designu, kde měly být lépe umístěné zásoby munice i léčiv. Pokud Sebastian dokáže dát do kapsy podivuhodný zdroj elektřiny, tak dokáže dát i o zápalku víc. Nesmyslné a hloupé.
Abych byl upřímný, tak jsem si hru koupil kvůli jménu hlavního hrdiny. Sebastian Castellanos. Řekněte si to nahlas. Super jméno, co? Ačkoliv je to sympaťák od pohledu a tvrďák, tak působilo dosti směšně, když ve čtvrté kapitole po překonání několika zrůd a pastí, padne do znečištěné vody obklopené mrtvolami a suše prohlásí "něco není s tímhle místem v pořádku". Tak ne asi, ty vole! Díky za info!
Ve výsledku je to však zábavná hra, která není ani horor a ani survival. Je něco mezi. Hraje se to však dobře a střetnete se převážně s nostalgii na staré hororovky, které jste tak milovali.

Pro: gunplay, kuše, "Sebastian Castellanos", keeper a laura, občas opravdu kreativní prostředí

Proti: optimalizace, nápady na půl cestě, dutost hlavního hrdiny, hloupé dialogy, nudné postavy, průměrný příběh

+12

12 Labours of Hercules V: Kids of Hellas

  • PC 70
Letos jsem si projel všechny díly této herní série. Hry jsou skoro stejné, ale přesto vždy dokážou na několik hodin zabavit.

Ač je v názvu zmíněna práce (úkoly) pro Herkula, tak ten toho ve hře moc nedělá. Většinu činnosti za něj musí oddřít sluhové, kteří se starají o přísun surovin a "čištění" jednotlivých úrovní od překážek, případně různá mýtická stvoření jako pes Kerberos, Medúza, Pegas a další. Herkules jen párkrát odstraní obrovský kámen, nebo udělá něco jiného, kde je potřeba jeho síla. (alespoň už nespí v lehátku jako v prvním díle, to mi tehdy přišlo až nemístné :) Pomáhá i jeho manželka Megara, která se stará o zalévání keřů a rostlin a oživuje tak mnohdy nevábné okolí.

Tento díl se točí kolem dětí, které byly přeměněny v jakési zombie pomocí očarovaných hraček od boha Area, naštěstí stačí, když se k nim Herkules dostane a jsou opět jak dřív. Příběh je tedy značně triviální, ale to je v tomhle žánru skoro vždycky. Já se bavil dobře a už čekám na další díl, který určitě vyjde už letos, třeba jich jednou bude i těch 12 ;)

Pro: stále stejné, stále chytlavé, řecká mytologie

Proti: stále stejné

+12

Dragon Age: Inquisition – Trespasser

  • PC 90
A je to tu opět. Konec hry zabalený do DLC. Dobrá, abych byla fér, jedná se spíš o příběhový most mezi Inquisition a budoucím dílem, což je určitě plus. Přesto si nějak nedokážu představit jak takto důležité rozhodnutí (spoiler) mohlo být zakomponováno do obsahu, který nemusí každý hráč vlastnit.
Pokud tento moderní nezmar odsuneme stranou, získáme DLC plné zábavy, okořeněného gameplaye, zjistíme, jak si vede Inkvizice i jednotlivé postavy a hlavně - jedno pořádné vyvrcholení, které vás nenechá v klidu spát až se budete třást natěšeností na nový díl této série. Navíc, jakmile odehrajete, Trespasser se pro vás automaticky stane tím správným koncem Inquisition, který rozhodně nebude nemastný a neslaný, jako se někomu mohlo zdát původní zakončení.

Pro: příběh, postavy, rozhodnutí, zakončení

Proti: příliš zásadní pro DLC

+12

OddPlanet

  • PC 30
Na první pohled velmi milá hra inspirující se roztomilou plošinovkou Limbo, na ten druhý frustrující a ne moc povedená kopírka, kterou tvůrce nabízí za přestřelených 7 euro.

Hra obsahuje 3 epizody, které zaberou zhruba hodinu a půl hraní, z čehož více jak polovinu hráč stráví blouděním a opakováním mizerně nadesignovaných pasáží. Obtížnost je na tak krátkou a mile vypadající hru absurdně vysoko, hráč ani často neví, co má v té a té lokaci sakra dělat a herní mechanismy nejsou kvůli strašné odezvě ovládaní zábavné, ale spíše otravné.

Co ovšem potěší je ručně kreslené prostředí, dobře navozená atmosféra cizího prostředí a slušně nadabované monology hlavní postavy, které vždy na konci epizody pronáší. To ale na lepší hodnocení nestačí. Jako freeware kousek by se OddPlanet hodnotil mnohem lépe, ale chtít za tohle peníze, to je zlodějina. Maximálně za dolar v bundlu, jinak nebrat!

Pro: grafika a stylizace připomínající Limbo

Proti: frustrující hratelnost, krátké, předražené

+12

Twilight Struggle

  • PC 90
Nejlepší desková strategická hra převedená do digitální podoby mě překvapila stejně jako anoncovaná omluva Hradu Peroutkově vnučce. Hraje se to skvěle, je to bez bugů, interface za vás hlídá všechny důležité aspekty hry a veškeré potřebné informace naleznete za jedním kliknutím.

Deskové verze jsem se dosyta nahrál s kamarády a samozřejmě se občas stávalo, že jsme si sem tam, posilněni trochou alkoholu, nevšimli efektu karty či jsme si jen nebyli jisti, jak zahrát posloupnost události. Tyhle všechny problémy řeší právě počítačová verze. Navíc možnost měřit síly s hráči z celého světa mě vždy lákalo a to nejen u této hry.

Ve hře je přítomen tutoriál pro úplné nováčky, můžete si prohlédnout jednotlivé karty, jejich efekty a také pozadí jejich událostí. Každá karta představuje reálnou historickou událost, postavu či má nějakou jinou vazbu na období Studené války. Pokud jste tedy fanoušky poválečného zápolení dvou světových velmocí, a to i s ohledem na podobné tančení kolem (jaderného) holokaustu jako Babiš se svými výroky o táboře v Letech, soupeření ve vesmírném závodu nebo vás jen těší nastolovat komunismus v Československu (fakt díky), zde si to užijete dosytosti.

Zažil jsem bitvy, kdy jsem prohrál do třetího kola v rámci Počátku války. Zažil jsem bitvy, kdy jsem byl po přechodu do střední fáze hry jen dva body od prohry a přesto jsem průběh dokázal zvrátit a v epickém boji vyhrát v posledním kole. A zažil jsem i bitvy, kdy jsem já nebo soupeř vzdal hru s odkazem na smůlu v hodech kostkou. Hra se sice ovládá kartami, ale přítomna je zde i kostka. Na ni se však vymlouvají jen slabší kusy jako já, zkušení hráči dokážou vliv náhody eliminovat svou pozornou hrou.

Nejvíc mě na hře baví ta soutěživost. Fotbalovou terminologií řečeno hra začíná za stavu 0:0, karty jsou obdélníkové, kostky šestistěnné a stát se může cokoliv. Hru od hry se zlepšujete, lépe hrajete soupeřovy události a zkušeněji si hlídáte klíčové země jednotlivých regionů. Do toho hraje celkem příjemný hudební dobový podkres, který se ale záhy oposlouchá. Hudba je také prokládána památnými výroky představitelů jednotlivých mocností, např. hláška JFK "Neptejte se, co může udělat vlast pro Vás, ptejte se, co můžete udělat Vy pro svou vlast!" (Ask not what your country can do for you, ask what you can do for your country!) a další. Jediným dalším minusem je, že občas nenaleznete vhodného protihráče (podobné ELO, délka zápasu - např. na 45 dní hrát hru nechci či detailnější nastavení hry), ovšem nic Vám nebrání založit si hru vlastní a počkat si na připojení.

Zkrátka jasně a stručně: Jsou to šachy. S kartami, žetonky vlivu a mírným vlivem náhody, ale jsou to v zásadě šachy. Královská hra. Miluju ji a tak není co řešit.

Pro: Nejlepší desková hra, všechny efekty hlídá program, soutěživost, online hraní, dobová atmosféra Studené války

Proti: Opakující se hudební smyčka, občas není k nalezení vhodný protihráč

+12

Fenimore Fillmore: The Westerner

  • PC 65
Nerad se vracím k hrám které jsem hrál jako malý a to z toho důvodu že si nechci pokazit ty nádherné a dětstvím ovlivněné vzpomínky na daný titul které jsem si už několikrát zkazil. No a teď kvůli DH Výzvě jsem se musil pustit na zkažení další vzpomínky a to na hru Fenimore Filmore. Pamatuji si jak jsem jako malý o ní žadonil jelikož to byla hra z Divoké Západu a já jako správný malý capart měl rád Divoký Západ a kovboje, dokonce je zajímavé že jsem hru v mládí dohrál což byl docela neobvyklý jev a většinou se to stávalo pouze u adventur.

Vžijeme se tu do role Fenimora Filmora (kterého můžete znát z jeho předešlého dobrodružství s Toltéky) který se omylem nachomítne ke konfliktu mezi farmářem který brání svojí farmu a hrubiány které poslal Pan Starek což je bohatý nesympatický dědek co celé tohle místo ovládá a skupuje všechny farmy, no a pokud farmář odmítne farmu prodat tak mu jí Starekovy chlapi zapálí. Fenimore pistolníky odežene a zjistí tedy že Starek ničí všechny farmáře a že by proti němu měli udělat patřičná opatření, no ale jak to ve správné adventůře chodí tak jediný kdo obstará všechnu tu práci jste vy. Příběh tedy není nic originálního ale jak většinou říkám od humorné adventury ani žádný propracovaný příběh nečekám, tedy pokud hra ale zvládá humornou stránku... no a ta je tady na půli cesty.

Ano hra má být klasický humorný Western který láká na neskutečně kvalitní animace a dobrý humor, a hře se většinou daří jen ten první bod. Na dobu vzniku musím animace pochválit jelikož jsou neskutečně kvalitní, no a bohužel veškerý humor který se ve hře objeví je skrze animační, ať už grimasy hlavních postav,pády,zkoušení nových oděvů apod. Samozřejmě v animacích se občas naskytnou nějaké povedené vtipné hlášky ale to je tak všechno, jelikož v průběhu hry se v dialozích objeví asi tak pět až deset povedených vtipů a to je opravdu málo.

Navíc dialogy také nejsou nic extra a i když nenudí tak mi občas přijdou místy nelogické co se reakcí postav týče, vy vlastně máte dialogy rozkouskované a volíte si odpovědi či témata (klasika) jenže místy mi přijde jakoby postava zareagovala nelogicky nebo to může být i kvůli CZ dabingu (o tom za chvilku). Každopádně dialogy po většinou nejsou nic hrozného ale také nic světoborného. Tendenci přeskakovat u nich mít nebudete ale nějaká hravost či povedené fórky bych přivítal.

Tak a teď Český Dabing který je kupodivu kvalitní a k většině postav i skvěle sedne, bohužel selhává hned ve dvou bodech.

1. Herci umí hrát a jejich dabing nepůsobí křečovitě, bohužel ale představitel Fenimora někdy v dialogu vyjádří úplně jinou emoci než by se od něj očekávala, což je místy docela komické. Každopádně jeho dabing je též kvalitní.

2. Další problém bije přímo do očí a tím je správné načasování dabingu do animací, které je tu místy naprosto nezvládnuté. Takže dabing je často pozadu za animacemi a je to poměrně nepříjemné a vy si tolik dané animace neužijete.

Postavy jsou dá se říci docela dobře napsány a skoro všechny jsem si docela oblíbil ať už šíleného Alvina či trochu hloupého Joea Bannistera dále například bandita co vás pořád sleduje ve městečku je taky hezky nesympaticky proveden.

Lokace jsou celkem dostačující i když místy až tak pravý Divoký Západ nepřipomínají, podíváte se tu na dvě farmy, do městečka, školy, na střelnici či do velkého sídla. Lokací je vcelku málo, dále grafické zpracování je na dobu vzniku kvalitní i když místy je třeba pozadí lokace vyplněno nechutně vyhlížejícími stromy apod.

Dále mi přijde že se vývojáři snažili uměle vyplnit herní dobu a tak vám sem dali koně který potřebuje papat mrkvičku jinak vás nikam nedoveze, takže jste nuceni zalévat záhony a čekat dokud nevyroste mrkev kterou budete pak koně krmit. Naprosto zbytečná věc která jenom zdržuje, poté je tu ještě picí souboj ve stylu šermu v Monkey Islandu, který mi ale v této hře přijde lépe zpracovaný a to asi z důvodu že věty se lépe rýmuji a snadno se tedy k větám hledají správné odpovědi. Obtížnost je podle mě na střední úrovni a pár záseků vás určitě čeká. Když ve hře je potřeba sbírat peníze aby jste si mohly kupovat vybavení potřebné k dokončení hry.

K závěru bych rád řekl že Fenimore Filmore není špatná adventura bohužel mi ale místy přijde plytká, zbytečně natahovaná a humor místy nefunguje a založit ho částečně na pádech, ránách do držky či že se hrdina převlékne za nindžu mi přijde jako špatná volba, tohle si měli nechat do pořadu pro malé děti. Na další stranu ale hra nabízí opravdu kvalitní animace spolu s příjemným soundtrackem který ale skladeb moc neobsahuje a i docela sympatické lokace. Otázkou ale je jestli bych Fenimora doporučil, no adventuristům co si snaží rozšířit obzory určitě ale začínajícím adventuristům asi ne.

Pro: Animace, grafické zpracování, hudba, těch pár vtípků, český dabing

Proti: Plytkost, uměle natahované, špatné načasování dabingu, směšné množství vtipného humoru

+12

Life is Strange - Episode 3: Chaos Theory

  • PC 60
Ochranitelka tlusťošek je zpět, aby mohla ohýbat čas a díky tomu řešit absurdní banality, na kterých absolutně nezáleží. A do toho jen tak mimochodem možná někdy zachraňovat své městečko.

Po dvou zábavných dílech přichází těžká stagnující slabota. Ať už se to týče "hlavní dějové linky" nebo vztahových dramatů (pokud se tomu tak dá říct). Je vidno, že scénáristé si dělají co chtějí a Max objevuje další level své schopnosti, kterou ale zatím využívá ke kravinám, jako je nevylití kafe na zem nebo ubránění tlusťošky před ránou míčem, toaleťákem nebo zmáčení vodou.

Ale jakmile dojde na skutečné průsery, Max se sesype jako domeček z karet a neudělá nic. Bohužel už teď je vidět, že většina vašich voleb z minulých částí nemají absolutně žádný dopad kromě pár vět a ty "velké" věci se prostě stanou přesně tak, jak scénáristé chtějí. Takže opět je možnost volby lživá a kosmetická. Jako vždy.

Jelikož se ve třetí části nic nestane, začne do očí bít ten šílený gameplay, kdy musíte dojít do lednice pro vejce, abyste si dali snídani. K tomu nesmí u tohoto herního žánru dojít, protože pak má hráč čas si uvědomit jak hloupé a nudné tyhle interaktivní filmy jsou.

Nicméně příběh na konci vygraduje do enormních rozměrů, které mě dostaly. Sice jsem to čekal, ale dostalo mě to i tak. Škoda jen, že kvůli oněm volbám dochází k mírné roztříštěnosti některých dějových linek, ale budu se opakovat, to je prostě vlastnost tohoto herního žánru.

Pro: závěr

Proti: stagnuje "děj" a své ohavné růžky vystrkuje neduh tohoto herního žánru - volby jsou jen kosmetické a gameplay nudný

+12 +16 −4

We Are The Dwarves

  • PC 60
Trio trpasličích vousáčů má něco do sebe, takové akčněji pojaté Commandos v atraktivním prostředí nehostinné planety. Zhruba třetina hry spočívá vyloženě v opatrném plížení mezi hlídkami nepřátel a jejich tichou likvidací, a že to není lehké, domorodci si všímají každé kaluže krve či pohybu křoví, a v případě většího podezření ihned svolávají půlku kmene... Load. Akčních pasáží je více a odsýpají rychleji, nicméně ani zde se neobejdete bez základní taktiky, rozdělování větších skupin nepřátel, bojů kolem léčitelských koulí apod.

Obtížnost se mi zdá vyšší, což by nebyl problém, kdyby za to z části nemohlo ovládání, nakliknout nepřátelskou jednotku se nepovede ani na několik pokusů, panáček mezitím jen stojí a nechá si ohryzávat všechny končetiny. ZaplaťCthulhu za pauzu, tam už si člověk pětiklikama naplánuje, co je potřeba. Ale občas nepomůže ani ta pauza... probodnutí ze zálohy, stalo se mi to několikrát, plížím se za netušící hlídkou, dostanu se přímo za jeho lákavá záda a i když mi vyskočí ukazatel pro ukončení jeho mrzkého domorodého života, hra vyhodnotí můj klik jako normální útok, nepřítel přežije, zavolá posily... Load.

Audovizuál je fajn a vývojáři hru stále záplatují, byť mi přijde, že jen snižují obtížnost místo toho aby opravili chromé naklikávání jednotek a bugy, kdy jsem i přes vyčištěný level nemohl pokračovat dál... Load.

Pro: Každý trpaslík umí strkat nepřátele přes okraj útesu jiným způsobem; prostředí; pauza (!?)

Proti: Neohrabané ovládání; podivně vybalancované léčení/armor; pár různorodých bugů

+12