Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny výtky k singleplayeru jsou správné, jenže je potřeba připomenout jeden základní fakt - NWN byla odzačátku prezentována jako hlavně multiplayerová záležitost, jehož hlavní devizou je vytváření vlastního dobrodružství. I kvůli tomu hra nemohla ani nechtěla být nástupcem Baldur's Gate II: Shadows of Amn, ačkoliv bych si to nejen já přál;)

Neúspěch hry by byl patrný, pokud by hra byla po roce mrtvá a bez komunity. Nestalo se, pořád se v ní vytvářejí offline dobrodružství a hraje se online. V tomto ohledu se jedná o výjimečný úspěch.

Singleplayer mohl být bezpochyby lepší a mohl lépe přilákat davy...bohužel příběh je omšelý, a hra v jednom, i když s henchmanem, neskrývá žádný strategický potenciál podobný hrám v infinity enginu. Grafika není úplně top. Ovšem genericky vytvářená prostředí nikdy nemůžou být stejně kvalitní jako ty manuálně vytvářená. Některé efekty se světlem a stínem jsou však na svou dobu ojedinělé. Za zvuky a hudbu se hra stydět nemusí, možná se melodie tolik nezaryje do mozku jako BG, stále je to však atmosférická hudba.

Základem RPG je kvalitní vývoj postavy. Zde opravdu NWN patří k absolutní špičce. Možným problémem však je, že jisté vlastnosti využijete na všech možných mapách, jiné jsou však už dost specifické a dobrodružství tak musí patřit k těm opravdu vypiplaným aby bylo možné všechny vlastnosti adekvátně využít. Ovládání je příjemné, hra nesklouzává k akčnímu pojetí - vše je zde na tahy i když realtimově.

Editovací možnosti zde jsou opravdu nevídané, znám i pár lidí co hru nikdy fakticky nehráli, jen si vytvářejí své vlastní dobrodružství a kochají se s ním:)

Oba pozdější plnohodné datadisky (Neverwinter Nights: Hordes of the Underdark a Neverwinter Nights: Shadows of Undrentide) Základní hru výrazně zlepšují a i singleplayer je zde zábavnější;)

Suma sumárum NWN byla ve své době ojedinělá díky svému skvělému editoru a i proto si zaslouží respekt. I když kdyby měl infinity engine pěkný user-friendly editor tak by se možná vlk nažral a koza zůstala celá.

Syberia měla určitě nadšeného grafika, ale pořád bych Syberii navrhnul jako alternativní trest pro mladistvé. Byli by zavření u počítače a nemohli by dělat nic jiného dokud hru nedohrají. Já se o dohrání fakt pokoušel, ale po každých pěti minutách mi docházela šťáva, tak jsem od Komkolgradu šel na návod...moje utrpení nakonec příznačně přerušil bug a padání. Druhý díl si rozhodně nezahraju.

Jako fakt, procházím desítky prázdných lokací odkud akorát můžu odbočovat dál, jediný problém na který narážím je že zapomenu odbočit do nějaký lokace kde je ten klíčový předmět co mám do nějaký mechaniky vložit Jediný zásek před hraním s návodem jsem měl na univerzitě že jsem nenašel lokaci se správcem. No a největším rozptýlením jsou nicneřikající telefonáty s nějakýma jejíma známýma. Po většinu času je holka absolutní suchar a když se vyjímečně pokusí zavtipkovat tak je to takový umírněný konvenční humor který neurazí ale ani nepotěší. Těch málo postav které na své výpravě potká jsou většinou takové neosobní figurky které mají asi tolik života jako mechaniky samotné.

Adventurních prvků je pomálu a přesto jsou absurdní, Například na univerzitě potřebuje holka na žebřík u kterého jsou dva tukani. Jediný postup je takový, že hodinu pobíháte z jedné strany univerzity na druhou (tedy asi 3x15 prázdných lokací) aby jste konfrontovali jednotlivé postavy a obvinili z nelegálního pěstování vína. Potom si můžete dva hrozny odnýst a tím odlákat ty dva tukany (WTF?!?) stejně jako mechanismy nutící hráče udělat všechny věci v dané oblasti Oskar mi řekl že abychom společně odjeli tak mi chybí dva důležité předměty...jako takhle natvrdo jsem to ještě v žádný adventuře neviděl Hudba příliš nevýrazná aby dílo povznesla ovšem co je strašné jsou mechanismy prodlužující délku hry. Kromě nejvýraznějšího a nejnudnějšího faktu existence desítek prázdných lokací jsou to dvě věci - nemožnost přeskočit lokaci přičemž animace postavy jsou dost nemotorné, především chůze do schodů a ze schodů a běh asi naštve i menší netrpělivce jako já. Dále v rozhovorech vám neubývají témata, takže můžete kecat pořád o stejných věcech s nadějí jestli to nějak nepostoupilo.

Syberia je jako Sibiř samotná - krásná ale pustá.

Jelikož je verzí SWOSů a Sensible Soccerů nepočítaně, připadá mi hloupé je všechny sem přidávat. Vše začalo rokem 92 a po následující roky, až do nechvalně známé 3d verze, se akorát rozšiřovaly a aktualizovaly soupisky a odstraňovaly bugy. Rozdíl v samotném zápasu by jste na první pohled nepoznali. Upřesňuji tedy, že budu mluvit o té v současnosti nejznámější a nejhranější verzi SWOS 96/97.

SWOS je jednoznačně fotbalovým králem, jeho umístění zde je urážlivé. Subjektivní? Svůj blízký vztah ke hře vysvětlím v následujícím dlouhém odstavci, ukažte mi však jinou hru ke které se i po dvaceti letech aktualizují soupisky, hrají turnaje, vznikají stránky, videa, editory a remaky….myslím že je můžete spočítat na prstech jedné ruky dělníka pracujícího 20 let s cirkulárkou.

SWOS je splněním mého snu, toho co nedokázala žádná Fifa nebo PES dodnes naplnit. Ke hře jsem se dostal někdy kolem milénia, tedy relativně pozdě. Máma dostala na veletrhu nějaký CD s demy starších fotbalových her (One-Nil, Olympic Soccer 96,..) a mezi nimi i něco podivného ve složce Sensible. Jednoduše se jednalo o možnost hrát poločasový zápas nějakých dvou týmů. Hratelnost mě ovšem nesmírně zaujala a tak jsem sehnal plnou. Po zjištění že hra je ještě mnohem lepší, než jsem si představoval jsem kontaktoval svého nejlepšího kamaráda a ten se stal stejným, možná ještě větším fanatikem než já. Brzy nám začali vadit starší soupisky tak jsme si stáhli ty nejnovější, až nás přestaly bavit i tyhle tak jsme začali tvořit vlastní na svých stránkách. Přelom nastal když jsme se rozhodli přijet na Mistrovství ČR. Počítač jsme zvládali, ale hraní proti člověku pro nás bylo novinkou. S to jsme ještě naivně přijeli se základními taktikami. Nebyli jsme nejhorší ale většina soupeřů nás sfoukla jak malinu. Následovalo koupení vyrobeného „propadu“ od zkušenějších za 100kč a začala éra hraní proti sobě. Kult jsem se snažil šířit dál, po několikatýdenním nadšení však většina známých odpadla, někteří dokonce hru už předem kvůli grafice odsoudili a radši si dále hrály ty svý Fify. Když jsem teda zrovna nehrál se soupeřem u kompu, tak jsem zkusil i hraní přes Swos Amiga online. Bohužel poté co jsem se dostal na vysokou, tak už jsem nemohl trávit tolik času nad editováním a hraním Swosu. Přesto SWOS s kámošem pravidelně dáváme a i offline turnajů se tu a tam účastníme. Dosud neznám nic lepšího než nakoupit pár pivek, pozvat kámoše a vyhradit si několik hodin na SWOS. Nejlepším okamžíkem je potom porážka úřadujícího místra světa Foky z Polska na turnaji v Praze 1:0 padáčkem z poloviny hřiště…

Co do herní náplně se dá SWOS hrát jako klasická fotbalová simulace kde tým ovládáte (dnes už je normální ve Fifě nakupovat, prodávat a trénovat, ve starších to však tak samozřejmé nebylo), tak jako čistokrevný manažer. Ovšem potenciálu taktik a užití jednotlivých hráčů naplno využijete v první možností. Nejdůležitější v manažerské části je editor taktik, založený na postavení hráčů podle toho kde je míč (podobné například v současné prohlížečové hře Sokker), to umožňuje téměř nekonečný počet kombinací a možnost přizpůsobení taktiky přímo na míru herního stylu. Chování hráčů je podle enginu a nelze nijak ovlivnit, stejně jako ve hře není něco jako forma nebo povaha hráče. V módu kariéry vedete svůj tým. je možné jakéhokoliv hráče ve hře kupovat či prodávat, vychovávat nové hvězdy, dostávat se do kontinentálních soutěží na příští sezónu a po sezóně třeba přejít k lepšímu klubu či rovnou dostat nabídku na trénování nároďáku. Během zápasu můžete střídat, dostávat karty, rozehrávat standardky a třeba se zranit (možná vám tento výčet přijde dnes zbytečný, ale tehdy tak samozřejmý nebyl).

První co vás asi šokuje je počet týmů a hráčů. Vzpomínáte na to jak ve Fifě chybí Slovensko nebo v PESu Česká liga? No tak tady si můžete zahrát nejen za ně, ale zkusit můžete i 4. skotskou, san marinskou nebo třeba i indickou ligu. Soupisky včetně hráčských dovedností a pozic jsou celkem přesné. Co do vzhledu může být hráč tmavovlasý, černoch nebo blonďák. Dovedností tu je 7 – přihrávání, střílení, obírání míče, vedení míče, rychlost, zakončování a hlavičkování. Všechny vlastnosti jsou ve hře důležité (samozřejmě v různé míře podle role a pozice hráče) a jejich případná absence je při hraní vidět – proto že je třeba při hraní mít slabiny jednotlivých hráčů na paměti. Vedle ligových soutěží jsou samozřejmě všechny možné jiné, od národních pohárů po evropské, v módu kariéry tak můžete v několika sezónách postoupit z nejnižší ligy až k národnímu titulu a tedy i do ligy mistrů. Nebo po skončení sezóny schválit nové angažmá v už prestižním domácím či zahraničním klubu.

I když se počtem týmů a taktickými možnostmi jedná o výjimečnou hru, to čím SWOS nejvíc proslul je samotný zápas. Ten se odehrává z ptačí perspektivy a hráče ovládáte šipkami a jedním(!) tlačítkem. I když ovládání jedním tlačítkem vypadá jako mnohem jednodušší než ovládání Fify a PESu, není tomu tak. Začátečníci budou pravděpodobně i s Brazílií proti Fiji tápat a zoufat že je míč neposlouchá a proti někomu kdo už nějaké zápasy odehrál nemají valné naděje. Na druhou stranu jakmile se naučí základy je hra už potěšením. Hratelnost je něco úžasného a těžko to můžu popsat... můžete zde předvádět dlouhé, krátké, vysoké či přízemní přihrávky, střely či centry kličky či uvolňovací kombinace, skluzy či hlavičky. Zcela samozřejmé je používání falše, jakoukoliv přihrávku či střelu tak můžete pořádně kroutit, zvednout či přizemnit a tím svého protivníka překvapit. Není zde však úplná samozřejmost z dávání gólů jistým způsobem nebo jasný determinismus že slabší hráč nemůže porazit silnějšího. Hra si totiž nehraje na realistický rozvážný fotbal, naopak Swosu jde o herní prožitek, o dynamiku, rychlost, radost z kombinací a fotbalového umu. Hra je tedy velmi rychlá a tak i zkušený hráč dělá někdy minely. Velký vliv také mají povrchy (počasí), které mírně mění odrazy míče a každý lidský soupeř má některé radši a některé méně a vyloučení/zranění klíčového hráče či vhodná taktika udělají také své.

Graficky jde pořád víceméně o Sensible Soccer z roku 1992. Přibylo pár tribun, lavičky a barva trávy je taková teplejší ale to je asi tak všechno. I když možné varianty dresů celkem dobře pokrývají ty nejzákladnější zamrzí absence dvojbarevného dresu (buď jsou pruhy nebo rukávy, klasický slávistický dvoubarevný dres tak nevytvoříte. Co SWOS přinesl byla zvuková stránka jako je komentář, nicméně stejně jsou po čase dost stereotypní a když je budete mít vypnuté ani si toho moc nevšimnete. Úvodní znělka není nějaké vysoké umění, ale hlavní je že se zaryje do paměti a vždy když ji někde uslyšíte tak dostanete chuť si znovu zahrát. Velkým plusem jsou replaye, které si můžete uložit, zkopírovat a chlubit se jimi. Ingame editovací možnosti tu jsou, můžete si vytvořit asi 50 svých týmů, jednoduše si zkopírujete nějaký ze hry a potom jen upravujete jména a vzhledy. Nicméně pro vlastní úpravu už existujících je potřeba nějaký externí fan editor. Stejně tak si můžete vytvořit vlastní pohár či ligu, bohužel však samostatně a nikoliv do career modu.

Mezi minusy patří jednoznačně AI, týmy ovládané počítačem prostě sofistikovaně nekombinují ale tupě nakopávají míče dopředu. Počítač je velmi předvidatelný a přesto vás i tu a tam porazí – hlavně díky rychlosti reakce a přesnosti odhadu trajektorie, kterou člověk mít nemůže. A naopak dělá stejné chyby znovu a znovu. Nové fotbalové simulace jsou v tomto mnohem propracovanější. Počítač nikdy nemění taktiky – prostě má každý klub jinou pevně danou přednastavenou taktiku. Dále trošku zarazí fakt, že počítač jednoznačně švindluje – na rozdíl od člověka nemůže dostat červenou kartu a jeho zranění hráči jsou hned příští zápas jako rybičky. Vůbec by nechyběla nějaké vyobrazení znaků klubů a soutěží nebo editor už existujících lig.

SWOS tedy rozhodně doporučuji pro všechny, kteří mají trochu trpělivosti a nevadí jim 20 let stará grafika. Mám zkušenosti že SWOS může bavit i lidi co jinak fotbal moc rádi nemají a fotbalovým simulacím se vyhýbají jako čert kříži. Na takové domácí hraní zabaví na pár hodin, pokud najděte pardy tak dost možná na několik let – sám bych bez možnosti hraní s lidskými soupeři šel o 10 procent dolů. Pokud jde o hru ve dvou, druhý hráč má mít joystick (s ním se podle referencí lépe kličkuje ale hůř kope), pokud nemáte řešením je patch na klávesnici nebo zmiňovaný propad. Hra se v XP většinou pustí, chodí dobře však pouze výjimečně, takže doporučuji nějaký emulátor. Já osobně jako každý SWOS maniak mám zvláštní počítač s win 98 určený pouze na SWOS. Největší mezinárodní komunitní portál je zde. Najdete tam vše potřebné od patche pro hraní dvou na jedné klávesnici až po remake Sensible Soccer wgens pro hraní po síti. Na stránkách jsou mimo jiné všechny offline či online turnaje, žebříčky atd.